Jak už si někteří návštěvníci našich stránek možná přečetli, začala si začátkem letošního března naše třída 3.A psát dopisy se třídou 3.B z Buchlovic. Byla to celkem náhoda, že zrovna učíme s pí. uč. Petrou Poláškovou z Buchlovic stejný ročník a o to větší byla naše radost, když se z jednoho napsaného dopisu stalo postupně malé přátelství dětí z různých škol. Na začátku to byla jen snaha dvou učitelek o to, aby se děti zkusily vyjádřit formou dopisu a zjistit pár informací, ale ne o nějakém fiktivním kamarádovi, ale skutečném stejně starém dítěti. Již při prvním dopisu zaznělo od dětí: „A uvidíme se společně?“ To se nakonec povedlo o víkendu 29. a 30. května, kdy k nám dorazilo 8 z 15 dětí s paní učitelkou Poláškovou. Všichni jsme se hrozně těšili. Nachystali jsme pro děti z Buchlovic program na oba dny.
V pátek v 16.40 hodin téměř všichni z naší třídy čekali na vlakovém nádraží s růží v ruce, aby přivítali kamarády z Buchlovic. První seznámení bylo sice trochu rozpačité, ale během cesty do školy si třeťáci už vesele povídali. Naším cílem cesty ale nebyla škola jako taková, ale spíše přilehlá besídka s ohništěm, kde na nás čekalo občerstvení – pití a hlavně špekáčky, které jsme si všichni společně s chutí opekli a snědli. Po opékání následovaly hry na přilehlých hřištích – vybíjená, házení frisbee nebo barevných kroužků, u kterých se dalo také dobře povídat a zjišťovat další informace. Po 19. hodině si už rodiče postupně přicházeli nejen pro své děti, ale i pro ty, které na jednu noc nechali u sebe doma přespat. Tímto jim velice děkuji. Děti jsme nechali vyhrát až do 19.30 hodin, kdy už byli u besídky všichni rodiče a odvedli si děti domů.
V sobotu ráno jsme měli sraz v 9 hodin u školy, všichni byli dochvilní, protože se těšili na procházku městem. Začali jsme na Židovském hřbitově, třetím nejstarším v ČR, vysvětlili jsme si rozdíly mezi hřbitovy, podívali jsme se na židovské náhrobky psané hebrejsky a německy. Poté jsme pokračovali do středu města, kde jsme si ukázali kašnu se sochou sv. Floriána (patrona hasičů), morový sloup, Dům pánů z Lipé – dnešní budovu městského úřadu... V kostele Nanebevzetí Panny Marie jsme obdivovali výzdobu a lavici, kde sedával Alfons Mucha, poté jsme se přesunuli na Rénu, cestou jsme si ukázali rodný dům Vladimíra Menšíka. Vyšli jsme si na Rozhlednu A. Muchy, kde jsme měli město jako na dlani. Přes přírodní divadlo jsme se vrátili do parku, kde jsme se občerstvili a pokračovali na objednanou prohlídku výstavy Vladimíra Menšíka v Památníku A. Muchy. Cestou jsme se ještě zastavili v ulici Ve Sboru, kde jsme si řekli něco o Janu Blahoslavovi. V Památníku si děti z Buchlovic nakoupily suvenýry a už jsme spěchali do školy na oběd, který nám připravily paní kuchařky ze školní jídelny, za což jim patří velký dík. Po obědě jsme „Buchlovákům“ ukázali naši třídu a tělocvičnu, kde máme uprostřed vyobrazen znak města – 3 korbele. Připomněli jsme si pověst o založení znaku města. Poté jsme šli na dětské hřiště na Malovansku, kde jsme ale nepobyli dlouho, protože se přihnal déšť. Snažili jsme se sice doběhnout schovat na vlakové nádraží, ale už jsme to nestihli. Tak jsme se trošku deštěm osvěženi, ale spokojeni, rozloučili u vlaku. Popřáli jsme šťastnou cestu a už za slunečného počasí jsme si dlouho mávali... Už se těšíme na další setkání s našimi kamarády z Buchlovic.