Tentokrát jsme tradiční oslavu DNE MATEK A OTCŮ spojili se závěrečnou rozlučkou našeho kolektivu. Slavili jsme 6. května. Na tento den jsme se připravovali mnoho měsíců. Naše pásmo bylo motivováno ABECEDOU, zahrnovalo 20 písní, 8 tanců, vyznání lásky v desítkách jazyků a nespočet básní. Většina z nich byla "šitá přímo na míru". Skládala jsem básně pro děti - vystihovaly jejich přednosti, nedostatky. Měly pobavit i dojmout jejich nejbližší.
V pracovních činnostech jsme vyráběli dárečky - šili jsme, pracovali jsme s barvami, tavnými pistolemi a papírem. Byla to zkouška trpělivosti.
Od září navštěvovalo 20 žáků naše třídní taneční. Tréninky byly plné potu. Radost z pohybu a každého sebemenšího pokroku nás poháněla stále dopředu, nikdo se nevzdal.
6. května naše úsilí vyvrcholilo. Sešli jsme se téměř v plném počtu. Mnozí měli mezi diváky více rodinných příslušníků. Interaktivní tabule nám sloužila jako nápovědní zařízení. Náš program trval celé dvě hodiny, bylo jí občas zapotřebí. Nechyběla ani malá přestávka spojená s občerstvením, rozdávání čerstvě upečených buchet dodalo rodinným příslušníkům energii na další část programu.
I když je tato akce vždy velmi náročná na přípravu, nelituji ani jediné minuty, kterou jsem dětem pro tuto příležitost obětovala.
Součástí představení byla prezentace s názvem Vzpomínky zůstanou. Obsahovala plno fotografií, shrnovala naše společné zážitky - výlety, akce, běžný život ve třídě. Prezentace byla podbarvená písní se stejným odkazem.
Připravila jsem dětem kromě bohatého občerstvení pro jejich rodiče také dort se třemi svíčkami a naší fotkou. Symbolickým sfouknutím těchto svící jsme se rozloučili se společnými krásnými chvilkami.
Slzy dojetí bylo vidět nejen na tváři rodičů a dětí, ale i na mém obličeji. Strávili jsme spolu stovky hodin. Naučili jsme se navzájem si naslouchat, podporovat se, pomáhat si. Pevně doufám, že tyto vztahy mezi dětmi přetrvají, i když na druhý stupeň půjdou v pozměněné sestavě. Všech šest žáků, kteří složili úspěšně přijímací zkoušky na gymnázium, třídu opustí. Kolektiv čeká nový třídní učitel a nové společné prožitky. Bohužel všechno jednou končí a něco nové začíná.
Snad dětem zůstanou vzpomínky na léta strávená se mnou. Já je budu mít určitě i po letech uzamčené ve svém srdci.