Na konci března absolvovaly všechny 6. třídy svou první exkurzi do velké galerie, a sice do Moravské galerie v Brně.
Program pro žáky se jmenoval Strom může být červený a modrý a uvedl nás do prostoru s díly českých expresionistů a fauvistů, neboli malířů, kteří na první místo kladli vyjádření svých pocitů výraznými barvami (Bohumil Kubišta, Emil Filla, Josef Čapek, František Foltýn či Antonín Procházka).
A proto také žáci měli nejprve za úkol přiřadit ke třem základním barvám svoje pocity nebo asociace. Tyto barvy pak hledali v obrazech a zkoumali, zda vnímání barev autorem odpovídá tomu jejich.
Potom se zaměřili na dva obrazy od Bohumila Kubišty a pokusili se proniknout do tajemství barevného zobrazení a kompozice portrétu filozofa Schopenhauera a cestujících ve vlaku. Svoje vlastní barevné varianty pak vytvořili do připravených kopií.
K dalším kopiím obrazů dále vymýšleli vlastní příběhy a hledali pak originály v galerii.
Nakonec promítli svoje nové poznatky o symbolice barev do jednoduché koláže stromu z barevných papírů.

Ukázky příběhů:
….V jedné ztracené zemi žil jeden postarší hokynář. Prodával v chudých vesnicích smíšené zboží. Byl to cestovatel na slovo vzatý. Procestoval mnoho vesnic, až jednou, když jel do hlavního města Chudobína, natrefil na partičku opilců. Ti se vymlouvali, že zrovna přišli z pole, kde celý den pracovali. Kupec se otočil, a v tom ho jeden z mužů praštil do hlavy. Pak ho okradli a mrtvolu zakopali v lese. A to je konec….

… Toto je pan Černobil. Má právě oslavu šedesátých narozenin, ale nemá žádné kamarády. Tak oslavuje sám…

…Dva chlápci šli do hospody na jedno. Až si dali šest piv, začali se kamarádit. A od té doby spolu chodí na pivo každý den….

…Osamělý neruda. Všichni se mu posmívali kvůli jeho vzhledu. Má na celý svět vztek, ale cítí přitom také lítost. Našel si osamělé místo a byl sám. Za tři roky nato umřel…

…V Německu žil jeden lupič jménem Adolf. Loupil peníze. Peníze schovával v peřinách. Jednoho dne šel Adolf znovu krást. Jenže tentokrát mu to nevyšlo: viděla ho stará babička. Adolf se s lupem vrátil domů a slyší: „Stůjte, dejte ruce nad hlavu!“ Adolf se podíval z okna a snažil se uprchnout. Ale četníci ho chytili...