Tento příběh začal, když jsem dostala pozvání na vyhlídkový let nad několika krásnými místy české země. Samozřejmě, že jsem je bez dlouhého váhání přijala.
Nastal netrpělivě očekávaný den D. Byla jsem nadšením bez sebe. Hurá! Dnes poletím prezidentským letadlem, které je nejen nejbezpečnější, ale navíc řízené nejlepším pilotem České republiky. Nasnídala jsem se a už tu byl jeden náš známý, který nás měl odvézt na letiště a současně se stát i mým spolupasažérem. Právě od něj jsem totiž dostala toto neobvyklé pozvání. Cesta na letiště mi připadala jako věčnost, nemohla jsem se dočkat. Konečně! Jsme na místě!
Poté za námi přišel pilot, představil se a řekl: „Vy jste určitě přijeli kvůli vyhlídkovému letu, že?“ My jen přikývli a zeptali se: „Naskytl se snad nějaký problém?“ Pilot bohužel také přikývl: „Letadlo má poruchu. “ Hned však dodal: „Mohu vám ale nabídnout akrobatický let, abyste odtud neodjížděli s nepořízenou.“ Pomyslela jsem si: „Cože? Akrobatický let? To ne! To nemůže být pravda!“ Raději jsem se zeptala: „Opravdu jste řekl akrobatický let?“ Pilot kývl na souhlas. Takže jsem se nepřeslechla.
Než jsem se stačila vzpamatovat, seděli jsme v letadle a startovali. Vzlétáme! Náhle letíme volnopádem dolů! Děláme piruety, spirály a spoustu dalších cviků. Chvíli letíme hlavou dolů... Ale že to byla pořádně dlouhá chvíle! Moc jsme si to užívali i přes to, že jsme byli chvílemi zcela dezorientovaní.
Let skončil. Přistáli jsme, poděkovali za nezapomenutelný zážitek a s poněkud nejistýma nohama jsme došli k autu. Po příjezdu domů jsem celé naší rodině povyprávěla, co všechno jsem zažila a patřičně vylíčila, jak to bylo vzrušující.
A protože se mi to tak líbilo, dostala jsem pozvání na původně plánovaný vyhlídkový let. Uskuteční se na jaře. Doufám, že tentokrát všechno vyjde podle plánu. Nebo mě snad čeká další překvapení? Jasné je, že se moc a moc těším!