Projekt o graffiti jsme v 8. ročníku doplnili v říjnu výtvarnými aktivitami, zaměřenými na jednotlivá
písmena až k plakátu.
Nejprve, poté co se všichni „podepsali“ na papírovou zeď, si každý zkusil zobrazit
počáteční
písmeno svého jména kresbou perem a tuší nebo černou fixou, a vytvořit plošné písmeno-obrázek,
jehož tělo bylo zpracováno jako ornament anebo ilustrace – sled a kompozice obrazců.
Po krátkém výletu do světa pouličních nápisů – graffiti jsme přemýšleli, kde všude se ještě na ulici setkáme
s písmeny, slovy, slogany či názvy. Nejčastěji se ozývalo: plakát, leták, reklama, názvy obchodů. A u
těch jsme zůstali, respektive u obchodů, které pro nás něco znamenají, symbolizují například módu a styl.
Rozpoutali jsme diskusi, co pro koho znamená značkové oblečení či značkové výrobky, zda je to důležité,
jestli podle značky určujeme svoje sympatie a antipatie, co preferují holky a co kluci (všichni nakonec
srdnatě prohlašovali, že to vůbec není důležité...!?) a zda jsou mezi námi lidé, kteří pro značku udělají
cokoli, dokonce i pomník by jí postavili, jako projev důležitosti a uctívání. Jako výsměch podobně povrchnímu
chování dostali žáci za úkol zpracovat z keramické hlíny návrh na takový
pomník značce. Některé vydařenější,
výtvarně i technicky, jsme vypálili, zbytek jsme po zdokumentování opět recyklovali.
Na konci měsíce jsme pak vyrazili do Moravské galerie do Brna na přehlídku Bienále grafiky, konkrétně na
2 výstavy: japonského výtvarníka Tachibany a rakouského umělce Stefana Sagmeistera. Obě byly věnovány
témuž (tedy písmu, sdělení a grafickému řešení), a přece odlišné. Mohli jsme porovnat 2 různé kultury
– japonskou a středoevropskou, které se od sebe zásadně liší v projevu i vnímání. U prací Japonce Tachibany
bylo nutné velmi přemýšlet a snažit se pochopit zakódovaná sdělení – symbol kruhu, obal jako šaty pro knihu,
síla opakovaných linií a kruhů, jednoduchá lineární ilustrace a v neposlední řadě také znaky japonského písma,
jehož obsahu Středoevropan neporozumí, ale víceméně ho vnímá jako symbol, značku, grafický prvek.
Stefan Sagmeister je oproti tomu mnohem jasnější a srozumitelnější, ve své tvorbě předkládá divákovi
různá sdělení ztvárněná často vtipným a invenčním způsobem a čitelná například jen za určité situace
(světlo a stín, kvetení a uvadání).
Prohlídku výstavy završili žáci tvorbou plakátu nebo objektu na téma shlédnutých Tachibanových prací.
V příští výtvarné výchově jsme se ještě jednou k výstavě vrátili a také jsme si znovu připomněli
street art,
o kterém jsme hovořili již jako součást projektu o graffiti. Žáci vytvářeli z polystyrenových písmen
naší abecedy
malý objekt, který z určitého úhlu připomínal ve své formě
znak japonské abecedy.
Ve skupinách pak tento prostorový objekt znázornili v ploše pomocí jednoduché
koláže z hedvábných
papírů – vznikl tak ještě jednou plakát, tentokrát jako pocta japonskému, i když smyšlenému, písmu.
Mgr. L. Bubeníková
Fotogalerie