10. listopadu měli prvňáčci svůj velký den. Společně putovali do „Slabikářova“. Plnili úkoly a bylo vidět, jak jim záleží na tom, aby byli úspěšní. Nejprve se rozloučili s Živou abecedou, protože právě z ní se učili první písmenka, slabiky a slova. Potom zafoukal podzimní vítr a rozházel po koberci listy a plody, na kterých byly napsány slabiky. Děti je posbíraly, přečetly a snažily se ze slabik poskládat co nejvíce slov. Také skládaly rozstříhané obrázky, určovaly první a poslední písmenko ve slovech a délku slabik. Na závěr si zopakovaly všechny říkanky, které se učily k písmenkům a podle pokynů paní učitelky vybarvovaly cestičku do hradu „Slabikářova“.
Děti plnily zadané úkoly zodpovědně, byly pochváleny a odměněny. Jednotlivě si chodily k paní učitelce pro svůj SLABIKÁŘ s věnováním. Podle výrazu jejich obličeje bylo vidět, jak jsou na sebe pyšní! „Milí prvňáčci, ať vám Slabikář přináší potěšení a radost z každé přečtené stránky!“