V pátek 26. září jsme se s dětmi vydali na poznávací vycházku Ivančicemi.
Pečlivě jsme se na ni připravili, snažili jsme se vnímat každičký detail. Naším
cílem bylo poznat nejbližší okolí školy, zorientovat se v ulicích města a jejich názvech,
poznat hlavní historické památky a osobnosti Ivančic.
V ranním setkání jsme si vytyčili trasu naší cesty. První zastavení jsme měli hned
u školy. Ačkoli zde denně chodíme, socha sv. Jana Nepomuckého ve výklenku v sousedství školy byla
pro mnohé z nás velkým překvapením. Říká se, že všechny cesty vedou do Říma, ale ulice Na Brněnce
by nás přivedla spíše do Brna. To věděl každý z nás.
Připomněli jsme si i historii domu U tří kohoutů, prošli jsme všemi ulicemi, které v minulosti patřili
k židovské části města – Mřenkovou ulicí, ulicí Josefa Vávry a Jana Schwarze. U židovské synagogy dostaly
děti úkol přečíst dochovaný nápis nad vstupními dveřmi. Žáci si tak ověřili, že existuje celá řada jazyků
a jazykových znaků mimo češtiny. Hebrejsky dnes umí málokdo, ale my jsme nápis nakonec dešifrovali.
Použili jsme historickou knihu o Ivančicích.
Řada původních významných budov města si dochovala svůj historický ráz, přesto mají novou fasádu a nové
stavební prvky. Na domě významného představitele hudby Guida Adlera jsme např. viděli sluneční hodiny.
V Růžové ulici jsme poznali druhou základní školu v našem městě. Nese název po Vladimíru Menšíkovi,
připomněli jsme si jeho osobnost. Na Drůbežím trhu jsme úzkou uličkou zamířili k pozůstatkům královských
hradeb města, ukázali jsme si místo, kde stála jedna ze vstupních bran do města. Dnes už naštěstí při
vstupu nemusíme platit mýtné.
Ulice Ve Sboru nám přiblížila bohatou historii spjatou s působností jednoty bratrské ve městě.
Prohlédli jsme si pozůstatky zdejší školy a pomník Jana Blahoslava.
Sluníčko hřálo, hudba, vůně a živý kulturní ruch přitahoval naši pozornost do centra města. Vyjmenovali
jsme si všechny slavnosti, které v roce ve městě slavíme. Tentokrát se konaly Svatováclavské trhy.
Nejprve jsme prošli budovou Městského úřadu v Ivančicích – z nádvoří rovnou před vstupní portál
a krásný arkýř. Na nádvoří jsme si přečetli legendy o jednotlivých sochách světců.
Ukázali jsme si bývalý mlýn, kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominantou města – ivančickou věží,
morový sloup, kašnu sv. Floriána i secesní budovu dnešní lékárny.
Vycházku jsme zakončili v budově Památníku Alfonse Muchy, kde se ve sklepení nacházela expozice s názvem
„Památky měřené časem“. Mohli jsme porovnat, jak se změnil vzhled některých míst, doplnili
jsme si vědomosti o nich.
Při cestě zpět jsme ochutnali teplé rohlíčky z místní pekárny. Tato zastávka byla příjemnou tečkou za
tradicemi našeho města.
Ve škole na nás čekala ještě soutěž, jak dobrými jsme byli posluchači. Každý z výherců dostal malou
pozornost, př. sladkou odměnu. Nejlepší tým dokázal zodpovědět téměř všechny otázky. Všichni dnes víme
zase o kousek víc o historii svého města. Přikládáme pár fotografií z naší vycházky.
Vyzkoušejte si, zda znáte i Vy své město.