ZŠ T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace
V rámci našeho putování s indiány poznáváme v měsíci listopadu blíže přírodu – zejména ptactvo a stromy.
Listopad je utkán hlavně z mlhy, jinovatky, deště, sněhu. Sucho střídá bláto, a tak je to stále dokola. Vítr fučí po strništi, slunce se schovává za mraky. Listopadová mlha zhasíná slunce. Odtud pochází i naše označení tohoto měsíce: „Měsíc zhasínajícího slunce a barev“. My – lidé – stále zapomínáme, že jsme jedna duše a jedno tělo s přírodou. Tvoříme spletitou síť, v níž každý zástupce hraje významnou roli, bez níž by nebyl život na Zemi. Uděláme maximum, abychom jí více porozuměli.
Motto tohoto měsíce zní: „Člověk je nešťastný proto, že nerozumí přírodě.“

Vyrazili jsme prostřednictvím naší interaktivní tabule do přírody, zavřeli jsme oči, zaposlouchali se do zvuků lesa. Škoda, že nebylo možné nasát také vůni smůly, hub a dalších typických lesních plodů.

V úvodu nás čekal rébus – slovo, které čteno pozpátku odhalilo tematiku všech aktivit: slovo SEL – (LES). Paní učitelka utvořila i hádanku:
Mám tisíce kloučků,
javorů, dubů, boučků.
Poskytnu Ti rád svůj klín,
oddech, vůni, také stín.
Víš, kdo jsem?
To už věděli řešení všichni. Je to určitě LES.
Kdo jsou kloučkové lesa? Přece stromy! Těm jsme věnovali celý týden.

V matematice jsme ve slovních úkolech vysazovali stromky v lese, počítali jsme a přitom čistili znečistěné studánky, zkrátka všechny naše aktivity směřovaly stále do lesa. Nejvíce jsme mohli svoje vědomosti zdokonalovat ve slohu, čtení a českém jazyce. Pracovali jsme s články z encyklopedií, vypisovali jsme si stručné výpisky, seznamovali jsme s nimi své spolužáky. Zajímavosti, které jsme vyhledali, stály zato – všechna nej – nejvyšší, nejstarší strom a jiné kuriozity. V psaní jsme opisovali hádanky k jednotlivým stromům.
Ve slohu jsme se snažili sestavit zásady správného chování v lese, poté jsme je porovnali s „Desaterem chování v lese“ v podání skřítků Jehličky a Lupínka na internetových stránkách našich lesů. Rýmovali jsme, tvořili jsme jednoduché verše. Propojili jsme les s pohádkou. Vzpomínali jsme, v kolika z nich se les objevoval. Sami jsme utvořili jména pro pohádkové skřítky, jen by mohli les ochraňovat. Někteří napsali i jejich popis. Vysvětlujeme si ustálená rčení, přísloví: př. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. ad.
Nahlédli jsme dokonce do Evropy prostřednictvím francouzské pohádky „Král stromů“.
Ucelujeme svoje poznatky – třídíme stromy podle jejich charakteristik, poznáváme je podle tvaru listů, borky i plodů. Získali jsme mnoho nových poznatků a přitom jsme se i pobavili. Co víc si můžeme přát?
Snad jen trochu více pozornosti ze strany nás všech. Zkusme si představit, že lze stromům vdechnout život a duši jako nám lidem. Co by nám asi řekli?
Nezapomínejme! Stromy žijí déle než člověk, někdy i řadu staletí.A tak si stromy a lesy hýčkejme. Pokud se o ně nebudeme obětavě starat, bude naše krajina brzy pustá, holá.
Zkusme si dát závazek, že během našeho života zasadíme alespoň jeden strom. Jen tak nebudeme žít na úkor jiných. A je určitě příjemné pomyšlení, že po nás na světě zůstanou stromy, které se budou zelenat a kvést ještě dlouho po našem odchodu z tohoto světa. V nich budeme navěky žít i my.
Za kolektiv žáků 3. A Mgr. Jarmila Loudová


Práce dětí:
Zásady správného chování v lese očima dětí
Neodhazovat odpadky.
Nelámat větve stromů a keřů.
Nekopat do mraveniště.
Chovat se slušně.
Nekřičet, chovat se tiše.
Neplašit zvěř.
Neznečišťovat vodu ve studánkách, potocích a řekách.
Nekopat do hub.
Neohrožovat mláďata, nesahat na ně.
Nerozdělávat oheň.
Nepoužívat automobily v lese a jeho blízkosti.
Neshazovat hnízda ptáčků.

Jak můžeme lesu pomoci
Budeme „uklízet“ les, sázet nové stromky a respektovat pravidla správného chování v lese.

Fantazijní jména skřítků, kteří se starají o les:
Studnička, Smrčníček, Podzimníček, Staralka, Bukvík, Modřínek, Stromík, Lesníček, Dublínek, Studníček, Hřibáč bukový ad.

Hřibáč bukový
Je to statný skřítek, který se tváří jako houba. Pokud ho chce houbař sebrat do polévky, Hřibáč uteče do houštiny a přitom hudruje a nadává!
Lukáš Matoušek, 3. A


Smrky
Smrky to jsou krásné stromy,
pro ptáčky a hmyz jsou domy.
V zimě mívá stále „jehly“,
oblečený bývá celý.
Ať je noc anebo den,
voní jako lesní sen.
V noci kyslík přichystá,
lépe se nám pak dýchá.
Alena Drozdová, 3. A
















































Foto: Mgr. J. Loudová