Rok uplynul jako voda a s ním se do našich životů vrátily i Vánoce. Žádné roční období se v Česku nepojí s
tolika tradicemi. Děti netrpělivě odpočítávají dny do Štědrého dne, pro nás – rodiče a prarodiče –
začíná shon za dárky, úklidem a pečení.
Hlavním cílem Vánoc je však vzájemné porozumění, možnost zastavit se, věnovat se jeden druhému, vzpomenout
si na všechny blízké.
Dodržování tradic se pomalu ale jistě vytrácí. Do podvědomí dětí se vkrádají představy Santa Clause a
amerických oslav Vánoc, za což „vděčíme“ velkému vlivu televize.
Jak vzkřísit pravé české Vánoce? Je to jednoduché.
Každý den adventu s dětmi ve škole věnujeme pravé vánoční atmosféře. Zpíváme koledy, písničky z pohádek,
čteme si o symbolech Vánoc. Nahlížíme do ilustrací pana Lady, připomínáme si všechny křesťanské tradice
spojené s předvánočním obdobím.
Vánoční výzdoba – rozzářené stromečky na chodbách i ve třídách, jmelí a voňavé větvičky jsou neodmyslitelnou
součástí předvánočního času. V hodinách výtvarné výchovy a pracovních činností vznikají krásné dárečky,
jež jsou jedinečné pro svoji originalitu, jsou vyráběné ze srdce, z upřímné lásky, za doprovodu vánočních
písní.
Protože v letošním roce putujeme za poznáním spolu s indiány, seznamujeme se také s indiánskými
tradicemi a oslavami. Indiáni jich měli mnoho, na rozdíl od nás – „civilizovaných“ lidí na ně nezapomínali.
Měsíc prosinec jsme pojmenovali „Měsíc oživlých tradic, odvahy a zpěvu“ – naším mottem je:
„Odvaha znamená vítězství, bázlivost porážku.“ Svůj strach jsme přemohli
hned na počátku prosince – 4. 12., kdy na
naši školu zavítala družina sv. Mikuláše. Čerti naháněli hříšníkům strach, ale překonali ho.
Na prvním stupni se děti vždy těší na poslední 3 dny před Vánocemi, kdy je všechno jinak než obvykle.
Nejprve probíhá „Den bez rozvrhu“. Ačkoli se v tento den učíme, všechny naše aktivity jsou
spojeny s
Vánocemi, přestávají platit hranice mezi jednotlivými předměty. Toto dopoledne vždy rychle uplyne a
my se těšíme na vánoční dílny. I ty už mají svou tradici. Předchází jim výstavka prací paní učitelek.
Děti dostávají příležitost zvolit si, co si s kým vyrobí. V životě budou stát před důležitými
rozhodnutími dnes a denně. Je to jedinečná příležitost, jak si tuto životní realitu vyzkoušet.
Vyvrcholením předvánočního času na škole je filmové představení v kině Réna a vánoční besídky. Není nic
krásnějšího než zasednout s dětmi k vánočnímu stromečku a rozbalit si drobné dárečky. Všichni dostanou
příležitost obdarovat a být obdarováni. Sdělujeme si vzájemně svá přání a touhy. Není důležité, jestli
budou všechna vyslyšena a splněna. To by nebylo rozhodně správné. Vymizely by z našich životů radost a
naděje, že se vyplní někdy příště. Dívat se pozitivně do budoucnosti, věřit a snít, to je přece to pravé
kouzlo života.
Přejeme všem mnoho úspěchů v novém roce, pevné zdraví, hodně osobní spokojenosti, spoustu dobrých přátel
a pracovních příležitostí. Vše ostatní přijde samo.