Kdo vykouzlil přírodniny?
Podzimníček. Nikdo jiný!
Kaštany, šišky, šištice,
jeřabiny, žaludy, bukvice.

Při svíčkách, u čaje
se skřítkem si zahrajem.

Listopad
Nejmlhavější měsíc roku, začínají výlovy rybníků, lidem nastává ADVENTNÍ OBDOBÍ, většinou se zdržují doma, povídají si u čaje či kávy.
O tom jak vznikl čaj, jaké druhy máme, jak se vyrábí a mnohém dalším jsme si povídali v hodině jazykové komunikace.
Ze spousty informací jsme vybrali jen pro nás zajímavých, přečetli o tom kamarádům a udělali si stručný zápis.
Donesli čaje, které nám chutnají a zahráli si na degustátory.

Pro příjemné chvíle strávené s rodinou jsme připravili pár čajových směsí.

Tyto texty jsme po přečtení přiřadili k nadpisům a nalepili:

Čajovník je stále zelený keř, dorůstající v přírodě výšky 5 až 15 metrů, výjimečně až kolem třiceti metrů. Na plantážích jsou keře udržovány ve výšce kolem jednoho metru, umožňuje to pohodlnější sběr čajových lístků a zvyšuje úrodu. Listy čajovníku jsou dlouhé od tří do pětadvaceti centimetrů a široké mezi jedním a deseti centimetry, dospělé listy jsou tlusté, hladké a kožnaté, s krátkým řapíkem. Květy jsou bílé, vyrůstají jednotlivě až po třech, mají pět okvětních lístků a výrazně žluté prašníky.

Rozlišují dvě nebo tři základní skupiny čajovníku – čajovník čínský, čajovník assámský a případně ještě čajovník „indočínský“.

Na čajových plantážích se čajovník pěstuje ze semen nebo z řízků. Semena se nechávají určitou dobu dozrávat, potom pěstují v pařeništích. Mladé rostlinky se asi po půl roce přesadí na plantáže. Nevýhodou je nestejnorodost potomstva. Druhým způsobem je řízkování, listové řízky zakoření asi po dvou měsících a po osmi měsících se také přesadí na plantáže. Tři roky starý čajovník je připraven pro sběr lístků.

Čajovníku se nejlépe daří v monzunovém klimatu v subtropickém a tropickém pásu, roste na kyselých půdách, od hladiny moře až po nadmořské výšky kolem 2500 m. Nejpodstatnější pro růst čajovníku je dostatečná vlhkost.
Čaj se pěstuje v mnoha zemích v Asii, Africe a Jižní Americe. Bangladéš, Burundi, Georgien, Indie, Indonésie, Keňa, Čína, Malawi, Malajsie, Mozambik, Papua-Nová Guinea, Rwanda, Srí Lanka, Tanzánie, Uganda.

Čajové lístky se většinou sbírají ručně několikrát do roka, v některých oblastech prakticky celý rok. Cennější jsou mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen. Sběračky nesměly jíst kořeněná jídla, musely používat rukavice a každodenně se koupat, aby čaj nepřejal nežádoucí pachy.

Čaj je velmi náchylný přejímat různé vůně a pachy. Kombinace papírový sáček vložený v plechové krabičce je zřejmě to nejlepší, čeho lze většinou dosáhnout.