Když vyslovíme slovo drak, můžeme popustit uzdu své fantazii a představit si dvě odlišné věci. Je to v pořádku. Vždyť je to slovo mnohoznačné. Dětem přijdou na mysl draci z pohádek. Ale nejsou to jen pohádkové bytosti. Neméně důležitou roli mají i draci papíroví. Ti ovládnou nebe vždy na podzim, patří od pradávna k jeho symbolu.
Kde se vzala tato pohádková postava?
Má znázorňovat jednu z nejstrašnějších pohádkových netvorů. Podobá se okřídlenému veleještěru. Skoro všichni draci jsou krutí a sužují lid tak dlouho, dokud jim statečný rytíř neusekne všechny hlavy a království nezachrání. V pohádkách je jich habaděj, ale živého draka nikdy nikdo nespatřil. Dračí obludy vytvořila fantazie našich předků, pravděpodobně inspirovaná nálezy koster dinosaurů. Zatímco v Evropě se k drakům lidé stavěli nepřátelsky, v Číně byli posvátní.
Ačkoli draci neexistují, každý rok je jich v září a říjnu plné povětří. Pouštění draků vyrobených z papíru patří k nejoblíbenějším dětským zábavám. Tato tradice pochází z Číny, kde létali upoutaní draci už před mnoha staletími. Právě na nich se lidé poprvé vznesli do vzduchu.
Draci byli první zastávkou u pohádkových bytostí na naší cestě na „pohádkové ostrovy“. Děti se snažily zavzpomínat na názvy filmů, klasických (lidových) knižních pohádek i pohádek autorských, v nichž draci sehráli svoji roli. Která z nich se vám vybaví jako první?

Stručný přehled:

U našich předních sběratelů pohádek se objevily tyto příběhy:
Božena Němcová: Princ Bajaja, Valibuk
Karel Jaromír Erben: Dvojčata, Živá voda
Filmové české pohádky: Princové jsou na draka. Za humny je drak, Z pekla štěstí
Filmové pohádky a mýtické příběhy: Shrek, Harry Potter, Pán prstenů, Eragon, Maxík a drak, Medvěd Oliver a dráček Šikuláček

Draci v našich pohádkách mívali více hlav – nejčastěji byli trojhlaví a devítihlaví, ale objevovaly se saně s rekordními počty hlav.
Jakmile opustíme pohádky a vydáme se trochu hlouběji do minulosti, do opravdu středověkých dračích zpráv, počty hlav najednou tají jako sněhulák na slunci. Brněnský drak má hlavu jednu; město Trutnov má také ve znaku draka jednohlavého; drak svatého Jiří je jednohlavý; zkrátka, najít draka s více hlavami je prakticky nemožné – se zvláštní výjimkou apokalyptického draka svatého Jana.
V rámci našeho poznávání „dračí říše“ jsme neopomněli na praktické ukázky z pohádek, na četbu. Pohádkové dráčky jsme si nakreslili a podzimní draky určené k létání v oblacích jsme si vyrobili z kartonu a krepového papíru. Až přijdou silné větry, vzpomeňte si na nás a vydejte se s námi do polí pouštět draky.

Do kroku nám v uších budou znít slova krátké básně od Jiřího Žáčka:

Ať si vítr jak chce fučí,
ať se mraky mračí-
vypustíme na oblohu
celou letku dračí.