Zima si s námi pohrává. Chvíli mrazí, pak nás naopak hřeje sluníčko. Ale o skutečném zimním počasí si můžeme nechat jen zdát. Bílá krajina, jiskřící vločky sněhu dopadající na okna jsou zatím jen fantazií.
Po Vánocích jsme truchlili, že se paní Zima stále neumoudřila. Vyrobili jsme si alespoň papírové sněhuláky.
Nenechali jsme se odradit ani dnes. Za okny není po sněhu ani památky. Pomalu ubíráme vrstvy oblečení, protože rtuť na teploměru neustále roste.
Přesto se po ránu hodí teplé rukavičky i šála kolem krku. Nakreslili jsme si slušivé čepice, krk jsme si zabalili do teplé šály, ruce jsme si ochránili párem rukavic. Abychom byli sladěni, nezapomněli jsme ve stejných barvách vyzdobit i naše svetry a bundy.
Oděvům jsme vdechli život v okamžiku, kdy jsme do nich oblékli namalovaného člověka. Ke kresbě jsme zvolili voskové pastely, kombinovali jsme je s vodovými barvami. K ozdobě svetrů nám posloužily příze a vlna. Naše početná třída se rázem rozrostla o 20 dalších dětí.
A co ještě dodat? Opravdu to našim novým kamarádům sluší – „víc než psovi uši“.