Dva měsíce utekly jako voda a my se opět setkáváme ve třídě, povídáme si o tom, co jsme zažili a kde jsme byli.

Zkus vyslovit slovo PRÁZDNINY několikrát za sebou a napsat na jednotlivá písmena podstatná jména, která ti připomínají prázdniny a začínají stejným písmenem.
P – pohoda, plavání, parta...
R – radost, rekreace, rybaření... A – alergie na slunce, autobus, aerolinky...
Z – závody, ZOO, zranění, znoj...
D – dovolená, dovádění...
N – nanuk, nuda, návštěva...
I – Itálie...

Proč máme a nemáme rádi prázdniny?
Byli jsme rozděleni na dvě skupiny, první obhajovala prázdniny a druhá školu, členové skupin reagovali na argumenty té druhé, bylo to velmi zajímavé.
Např. Budeš hloupý, můžeš dostat úpal, průjem, srazit tě auto, spálit se, pořád se potíš... proti: nemusíš plnit úkoly, musíš se namazat opalovacím krémem atd.
Nakonec jsem doplňovali věty:
Prázdniny mám rád/a, protože…………………
Na prázdninách se mi nelíbí, když………………

O tom jaké byly naše prázdniny se dozvíte z našich vyprávění..

Letošní prázdniny jsem byl s rodiči a kamarády na dovolené v Maďarsku u Balatonu ve městě Siofok.
Každý den jsme se chodili koupat, jezdili na kole, na motorkách, hráli fotbal, jezdili na člunu a chodili na výlety.
Můj zážitek.
Jeden den jsme se vydali do termálních lázní asi 100 km od Siofoku. Byla tam spousta atrakcí nejen pro děti. Nejvíc se nám zalíbila atrakce „obří vlna“. Na začátku to nevypadalo nijak nebezpečně, voda byla klidná, lidé jen tak postávali, tak jsem šli do vody také. Asi po 3 minutách se začaly dělat malé vlny jako na moři, voda nás nadnášela, byla to legrace, jenže jsem nečekali obrovskou vlnu, která nás smetla hned pod hladinu. Připadalo nám věčnost než jsme vyplavali hlavou nad hladinu. Pěkně jsme se lekli a spolykali spoustu vody. Napoprvé velice nepříjemný zážitek. Podruhé jsme byli chytřejší.
Také jsem tam potkal pana Dumbrovského, který uvádí na TV Nova zprávy.

O prázdninách jsem byl pár dní na chatě. Blízko ní je rybník, kde se dají chytat ryby. Za dva dny jsem ulovil čtyři kapry, dobrý to úlovek. Když bylo hezky jezdili jsem se koupat do Znojma na koupaliště, kde jsem s kamarády skákal z prkna a jezdil na tobogánu.
Také jsem byl u babičky na zahradě, kde jsme s dědou hráli fotbal, když zapršelo šli jsem na houby. Našli jsem spoustu praváků, babička je očistila, nakrájela na sušení a ze zbytku uvařila praženici, po které jsme se všichni olizovali.

Své prázdniny jsem prožil docela zajímavě. Hned první týden po skončení školního roku jsem odjel do Prahy na fotbalové soustředění Petra Čecha, mého jmenovce, bylo to tam super, tréninky byly sice náročné ale stálo to za to.
Koncem července jsem byl u babičky, kam se těším hlavně na jídlo, babička dobře vaří.
Začátkem srpna jsem oslavil své 11. narozeniny a pak už zůstal v Ivančicích.
Prázdniny jsem zakončil návštěvou zámku Vranov nad Dyjí a rozhlednou Babylon.
I když byly prázdniny fajn, těšil jsem se do školy.

Prázdniny, to je nejkrásnější období v roce, které v sobě skrývá dobrodružství, nové kamarády a spoustu zážitků.
Letošní tomu nebyly výjimkou. Vycestovali jsme s rodinou na týden do Slovenska do termálního koupaliště Vincov les. Byla zde spousta bazénů, tobogánů a skluzavek. Věnoval jsem se tu rybaření, mým největším úlovkem byla ryba – Slunečnice.
Mám rád zvířata, a proto mi udělalo radost, když jsem navštívili ZOO Lešná. Sledovali jsem zábavné opice, gorilu, která byla obrovská a já u ní stál velice blízko, od sebe nás dělilo jen tlusté sklo. Lemuři byli tak drzí, že mi snědli svačinu.
Houbaření patří k létu, ale nesmíte zabloudit, jako my s tátou. Sice jsme našli spoustu hřibů, ale zjistili jsme, že nevíme, kde jsme a jak se dostat z lesa. Museli jsme volat dědovi a ten nás s Bretem, to je pes, nakonec našel.

Hned jak začaly prázdniny, maminka postavila bazén, já a moje sestřenice jsme se v něm koupaly.
Velmi jsem se těšila na skautský tábor. Letos nám počasí přálo a my jsme zažili spoustu her a legrace. Za 10 dní jsme se vraceli domů.
Počátkem srpna jsme odjeli do Krušných hor na kola. Navštívili jsme Boží dar, kde je schránka pro Ježíška a chodí se tu Ježíškova cesta. Vyšlapala jsem na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec 1244 m. n. m., která leží na naší straně, a druhý den jsme jeli do Německa zdolat Fichtelberg. Navštívili jsem Karlovy Vary a Františkovy lázně, dojeli na Plešivec, Trojmezí a do přírodní rezervace SOOS. Nejhorší bylo, když jsme se vraceli z Trojmezí a začalo pršet a my jsem museli jet 35 km v dešti. Celkem jsem najela 275 km.

Moje prázdniny byly bezvadné. Prvních 14 dní jsem byla doma, ale pak jsem odjela se svou sestřenicí na Slovensko, za svou babičkou a dědou. Chodili jsme bruslit k řece Laborec. Jednou nás tam překvapili létající mravenci, a tak jsme raději jeli domů, neboť jsme se jich báli.
Také ráda vzpomínám na Chorvatsko, a to protože tam dávají velké porce zmrzliny, i když řeknete jeden kopeček, dají vám takovou porci, za kterou byste u nás dostali pět kopečků. Nejvíce jsem si pochutnala na čokoládové.

O prázdninách jsem byla na letním táboře v Buchlovicích, byl to sportovní tábor, a tak jsme tam hodně hráli míčové hry, plavali, závodili. Navštívili jsme zámek, hrad a seznámili jsme se s městem.
Poprvé jsem spala pod stanem na Mušově. Docela jsem se těšila, neboť jsem nevěděla, co mě čeká. Přes den bylo krásně, chytali jsme ryby, jenže v noci přišla bouřka a náš stan a my jsme promokli až na kost. Museli jsme jet domů, vše jsme měli mokré.

Prázdniny hurá, pojedu do Chorvatska, k babičce, na tábor, soustředění a do Westernového městečka.
Na výtvarném táboře, který trval jen 3 dny, jsem se učila rýt do dřeva. Vytesala jsem si velrybu otiskla ji. Učil nás německý malíř. Poslední den jsme opékali špekáčky a já se těšila domů.

Na poslední den v roce se těším nejvíce, protože začínají prázdniny a já mohu být delší dobu venku. Jak jsem je strávila?
Super. Byla jsem v Horních Dunajovicích, na Vranovské přehradě, a pak letěla s mamkou do Bulharska. Letěla jsem poprvé a tak jsem měla trochu strach. Po veškerém povinném odbavení a kontrolách jsme se posadili do letadla, najednou se zavřely dveře, letušky nás vyzvaly k připoutání, pak řekly trochu rad jak se chovat v letadle, chvíli mě šimralo u žaludku, ale pak jsem si zvykla, přistání bylo hladké, v Bulharsku byly velké teploty, takže pořád ve vodě a dodržovat pitný režim.