Páteční dopoledne provázelo ještě na podzim celkem pěkné a teplé počasí, proto jsme zamířili do přírody, chtěli jsme vyzkoušet novou výtvarnou techniku tzv. land art neboli umění v přírodě. Jde o to udělat trojrozměrný výrobek nebo dvojrozměrný obrázek přímo v přírodě s využitím přírodního materiálu, teď na podzim se krásně nabízelo listí, větvičky, šišky, kamínky apod. Útočištěm se nám stalo hřiště na Malovansku. Po rozdělení do skupin jsme začali plnit zadaný úkol – vytvořit obydlí pro skřítka. Práce nám šla od ruky a tak vznikla různě veliká obydlí pro několik skřítků (Rukavička, Bart, Louda…)a také zajímavé příhody o jejich životě.

Některé skupiny vymyslely ke svým obydlím pro skřítky i krátké příběhy, např. o tom, jak dostali své jméno. Jeden takový si můžete přečíst níže.

Jak se skřítek pojmenoval Rukavička
Byl jednou jeden skřítek, který byl tramp. Pořád se toulal od jedné strany země k druhé a přebýval v tepee (týpí).
Jednou byl velký vítr a najednou se mu stan hodně zakýval. Skřítek si pomyslil: „Že bych si ten stan postavil špatně? Sice není úplně tip ťop, ale normálně drží, jdu se na to podívat. Chci vědět, co se děje.“ Vyšel ven a rozhlédl se nalevo, napravo, obešel stan, prohledal křovisko, ale nikoho ani nic nenašel. Teprve pak se podíval nahoru na týpí a uviděl tam něco červeného. Pomyslil si: „Červenou látku jsem si dával jen na vchod. Co to tedy nahoře je?“ Vylezl nahoru pomocí provizorního žebříku a zjistil, že je to rukavice. Protože ještě neměl do té doby jméno, začal si říkat Rukavička. Rukavici si vzal jako přikrývku do postýlky a bydlí na tom stejném místě dodnes.