Vše začalo jedním malinkým zvířátkem, které přišlo se svou majitelkou na návštěvu do naší třídy. Už ani netuším, které z nich to bylo – myška, morče, či snad křeček? Tento malý tvor rozpoutal lavinu dalších návštěvníků v naší třídě. Ale proč ne? I to patří do výuky. Vždyť se stále dozvídáme nové informace o živočišné říši a živý exponát nemáme ve škole ani jediný. Touha ukázat svým spolužákům i ty nejmenší členy rodin jednotlivých žáků byla veliká.
Bohužel není možné do školy přinést všechny domácí mazlíčky, které děti doma mají. Některé jsme poznali jen na fotografiích.
Ačkoli jsem měla obavy z toho, jak budou děti pracovat, když budou mít neustále na očích své malé kamarády, tento den mě překvapil. Pracovali jsme jako obvykle. Já jsem měla příležitost poznat děti zase z jiné stránky – jako pečující ošetřovatele o živé tvory.
Myslím si, že vztah ke zvířatům se u dětí má pěstovat od útlého mládí a jsem ráda, že jsme se všichni mohli takto zase o něco víc poznat. Nahlédněte prostřednictvím fotografií na některé z nich.