Pořád se někam přemisťujeme, stále jsme na cestě za něčím – do školy, domů, za kamarády, na nákup, na chalupu, k babičce, k moři. Někdy je pro nás cesta notoricky známá, můžeme jít téměř poslepu, neboť tuto cestu používáme každý den. Jiná cesta je objevná, protože ji absolvujeme poprvé. A některé cesty mohou být jen imaginární, v představách.
S žáky 8. ročníku jsme „putovali“ po ivančických ulicích – ve skupinách vytvářeli z této cesty záznamy různých povrchů frotáží, a z nich pak vytvořili kompozici pro plakát.
V další hodině jsme se vydali na „cestu“ do vzdálené Austrálie, k tajemné hoře Uluru, posvátné skále uctívané domorodými obyvateli: žáci vytvářeli obraz skály technikou malby stěrkou, která jim umožnila zachovat zvrásněný, drsný povrch pískovcové skály.