Po úporných hádkách kvůli barvě i nápisům na tričkách a mikinách, i po netrpělivém čekání, jsou konečně tady! Nadšení z nich jsme hned využili v hodině slohu. Čtyři skupinky děvčat i chlapců, oblečených v tyrkysovém a bílém, napsaly své bezprostřední dojmy. Následují slohovky a potom i fotky.

Konec se blíží
Všechno to začalo jednoho krásného zářijového dne, kdy 22 nevinných žáků přišlo na školní hřiště v Ivančicích. Nepřipravení malí šesťáčci dostali jako třídní učitelku Martu Hegerovou. To jsme ovšem netušili, že se pro nás chystá čtyřletý běh na dlouhou trať.
První den ve škole jsme byli všichni nejistí a zamlklí. Po pár dnech jsme se vydali na adaptační pobyt do Jedova. Zde jsme se začali nesměle poznávat a komunikovat mezi sebou. A potom nastal normální školní život. Přestávky, vyučovací hodiny, testy… To všechno uběhlo jako voda a ocitli jsme se na začátku devátého ročníku.
Nastal den jako každý jiný. Unuděni klasickou školní prací jsme začínali obvyklý všední den. Tu najednou vešla naše paní učitelka ve své oblíbené šedé bundě. Všichni jsme se divili, co se děje. Určitě se chystá něco neobvyklého. Ale co? Najednou všichni zakřičeli: „Trička!“ Běželi jsme do kabinetu, kde jsme všichni dostali svá vysněná trička i mikiny. Padly skvěle. Hned jsme se do nich navlékli. Následovalo focení v našem novém oblečení.
Na školu nám zůstane spousta vzpomínek a tento „tričkový“ den se k nim určitě zařadí také. Jsme a doufám, že i zůstaneme skvělou třídou. Za pár měsíců už se sice vydáme každý svou vlastní cestou, ale určitě na sebe a na společně prožité chvilky nikdy nezapomeneme.

IX. B v tyrkysové a bílé
Osm dlouhých let školní docházky už je za námi a teď jsme „pány“ mezi žáky naší školy my. Známe se už tak dlouho, že jsme skoro jako rodina.
Každá devítka si obvykle nechává udělat absolventská trička, takže tento rok přišla řada i na nás. Přes všechny hádky a spory zvítězila tyrkysová barva trička se žlutým kuřátkem uprostřed a s nápisem „Plačte, elita odchází“. Zezadu jsme zvolili symboly pro mužské a ženské pohlaví doplněné našimi jmény. Při výběru mikin vyhrála bílá s černou kaňkou vpředu i vzadu a samozřejmě i s nápisy.
Netrpělivě jsme čekali na zásilku a dnes jsme se konečně dočkali. Trička jsou tady! Hned jsme je na sebe navlékli a nechali jsme se v nich vyfotit. Jsme s nimi (a také i s mikinami) velice spokojeni, ba přímo nadšeni. Možná, až se po několika – třeba po deseti letech setkáme, domluvíme si tyrkysový a bílý sraz.

Den „D“
Je mlhavé ráno 10. 11. 2011. Hodiny ukazují 7.45. Paní učitelka se řítí do třídy v bundě. Zřejmě zaspala a nestihla se asi přezout a převléknout. Ptáme se: „Proč jste tu oblečená v bundě?“
„Můžete hádat,“ odpovídá paní učitelka. Dumali jsme nad tím, co se asi stalo. Najednou někdo vykřikl: „Trička přišly!!!“ Aleš řekl: „Shoďte ze sebe tu bundu. Prosím!“ Po chvíli napínání si paní učitelka odložila bundu. Bylo to ono! Všichni jsme začali tleskat a křičet.
Rychlostí blesku jsme prchali do kabinetu. Seběhli jsme se tam, rozebrali jsme si trika i mikiny podle velikostí a utíkali jsme se převléknout. Do třídy jsme se vrátili vysmátí a spokojení. Za chvíli přišel pan učitel Němec a vyfotil nás v těch našich úžasných tričkách a mikinách. Celý den jsme v nich chodili po škole a všichni si nás zvědavě prohlíželi. Každý uznával, že jsme si dobře vybrali.
Toto je určitě jeden ze dnů „D“, na které budeme i po skončení školní docházky vzpomínat.

Plačte, elita odchází!
Stalo se tradicí devátých tříd objednávat si absolventská trička. Letos tedy přišla řada i na naši třídu IX. B.
Dostali jsme leták a teď už si jen vybrat. Ze začátku to vypadalo velmi snadně, ale pak nastaly komplikace. Začaly hádky, jaká bude nejlepší barva a jaký potisk. Spory narostly do takové míry, až nám paní učitelka pohrozila, že žádná trička nebudou. Nechtěli jsme nic riskovat, takže jsme se nakonec dohodli.
Zvolili jsme tyrkysová trička s nápisem, který se shoduje s názvem tohoto článku, a navíc nás, aspoň si myslíme, také vystihuje. Kromě triček jsme si objednali i sněhově bílé mikiny – i když si nejsme jisti, jak dlouho bílé zůstanou.
Netrpělivě jsme čekali a čekali na ten den, kdy už zásilka přijde. No a ten den nastal dnes 10. 11. 2011. Vyletěli jsme ze dveří plni radosti a smíchu rovnou do kabinetu paní učitelky. Rychlostí blesku nám rozdělila trika i mikiny podle velikostí. Navlékli jsme se do nich a nastalo veliké focení snímků všeho druhu. Však fotky také uvidíte!
A teď, když se zamyslíme, zjišťujeme, že hádky byly naprosto zbytečné. Jsme maximálně spokojeni a po skončení školní docházky, až náhodou vezmeme trička do ruky, jistě si vzpomeneme na všechny svoje spolužáky.