Při pohledu na louku s rozkvetlými pestrými květinami se mě zmocňuje takový krásný pocit, jako bych se vznášela v letních červáncích. Podobně je tomu v lese. Jeho vůně ve mně probouzí obrovskou sílu a odhodlání! Ty však bohužel mnohým lidem chybí, což je pak přivádí na špatnou cestu životem.
Jedno prosluněné odpoledne jsem se po souhlasu rodičů vydala ven. Měla jsem v úmyslu jenom tak sama si vyjít na procházku. Po chvíli cesty jsem pod vlivem krásně vyhlížející zmrzliny, kterou jedla jakási kolemjdoucí paní, zamířila do obchodu. Vešla jsem do prodejny, v ruce jsem už držela nanuka a chtěla jsem zaplatit, když tu najednou můj zrak upoutal regál cigaret. Byly tam cigarety opravdu širokého výběru. Nejlevnější stály kolem čtyřiceti korun a těm dražším nezbývalo moc do stovky.
Jak jsem si je tak prohlížela, v duchu jsem si položila otázku: „Co dává kouření lidem?“ Podle mě nic. Aspoň nic dobrého! Zato negativních věcí hodně. Například jde hodně do peněz, ničí zdraví... A když se pak takový silný kuřák rozhodne přestat, odvykací kúra přijde na tisíce, a ne vždy pomůže.
Když jsem pak zaplatila a vyšla ze samoobsluhy, spatřila jsem partičku kluků sedící na lavičkách, hledící do prázdna a z nudy kouřící cigarety. No, pohled na ně nebyl ani trochu pěkný! Dokonce mě přešla i chuť na právě koupenou zmrzlinu. Nechtělo se mi ani jít do lesa, kam jsem původně měla namířeno.
Nakonec jsem se ale odhodlala, že se ještě projdu. Dobře jsem udělala. Téměř omamná a uklidňující vůně mladých borovic mně ihned zvedla náladu. A přišla jsem na to, že i když si mnohdy na něco stěžuji, jsou to jen hlouposti. Jsem vlastně šťastná, vždyť mi nic nechybí!
A pokud někomu přijde, že mu něco chybí, nebo jestli si myslí, že má problémy, ať je řeší jinak než cigaretami, drogami nebo alkoholem. Třeba vycházkou do lesa...