Náš svět je tolik přesycen různými hodnotami, že se současný mladý jedinec jen těžko rozhoduje, kterou si má zvolit. Není proto divu, že někteří sklouznou k toxikománii, což zapřičiňuje i snadná dostupnost drog.
Já jsem si svoji správnou hodnotu vybrala už před devíti lety. Skauting. Na přelomu 19. a 20. století organizoval generál Robert Baden – Powell skupinu mladíků v jednotkách badatelů na výpomoc v búrské válce. V roce 1907 se myšlenka skautingu rozhořela naplno. Chlapci spolu strávili několik týdnů na ostrově Brownsea na jihu Anglie. Od té doby se skautská rodina stále rozrůstá. Právě v srpnu 2007 oslavil své sté výročí od založení.
Jsem za sebe vděčná, že mohu být jeho součástí. Dává mi mnoho zkušeností, schopnost se sama o sebe postarat, brát život do vlastních rukou, postavit se na vlastní nohy a hlavně něčeho dosáhnout. Je to příležitost vstoupit do dospělosti jako člověk, který ví o svých kvalitách a jde aktivně za tím, co chce. Mně se to podařilo. Dostala jsem nejcennější odznak, Tři orlí pera, který jen tak někdo nemá. Získat toto ocenění je snem každého skauta. Není to však tak lehké. Plní se pouze ve věku do osmnácti let. Byly to tři dny velké dřiny, odvahy a hlavně trpělivosti. Za to můžu být na sebe pyšná. A to také jsem!
V tomto prostředí se cítím velice dobře. Umíme si mezi sebou vzájemně pomáhat, naslouchat druhým a víme, kam vést svůj budoucí život. Díky němu znám a stále poznávám lidi s dobrým srdcem. Beru je za dobré přátele. Při různých akcích, kde se potkáváme nebo seznamujeme s nováčky, si užíváme kolektivní zábavy. Nesmím se však zapomenout zmínit o svém prvním pobytu na táboře, na který jsem jela teprve v sedmi letech. Mám na něj krásné vzpomínky.
V mém případě nemám čas ani pomyšlení se jen tak poflakovat venku. Sedět někde na zastávce v cigaretou v ruce a opíjet se na diskotékách do němoty, nebo dokonce propadnout drogám. Za to můžu poděkovat skautu, mým rádkyním a svým rodičům, že mě od takových věcí naučili odvracet.