Střední Amerika

..

Základní informace

Rozloha: 521 876 km2
Počet státy: Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama
Střední Amerika je pomyslná část amerického kontinentu. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama. Střední Amerika se považuje za součást Severní Ameriky. Střední Amerika má rozlohu přibližně 525 000 km2. Šířka pevniny mezi Tichým oceánem a Karibským mořem se pohybuje od 48 km do 563 km. Pro Střední Ameriku je charakteristický vulkanismus a častá zemětřesení. Střední Amerika leží z větší části na Karibské tektonické desce. Rostlinstvo a živočišstvo je podobné spíše rostlinstvu a živočišstvu Jižní Ameriky.



                                        





          Význam střední Ameriky

Pojem Střední Amerika podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je Střední Amerika chápána jako území mezi Mexikem a Kolumbií (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy Central America (anglicky), América Central (španělsky) nebo Zentralamerika (německy). Pro těchto 7 států by tedy mohlo používat i výrazu Centrální Amerika. Výrazem Střední Amerika bychom mohli pojmenovat souhrnně území Mexika, Střední (Centrální) Ameriky a Karibiku (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).
Geograficky se pod pojem Střední Amerika zařazuje nejběžněji území mezi Tehuantepeckou a Panamskou šíjí. Kromě sedmi nezávislých států podle této definice spadají do Střední Ameriky mexické státy Chiapas, Tabasco, Yucatán, Campeche, Quintana Roo. Z historického hlediska se za středoamerické státy považují „pouze“ Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Tyto státy sdílejí podstatnou část své historie. Za španělské koloniální nadvlády byly tyto dnes samostatné státy sdružené v generálním kapitanátu Guatemala, který administrativně spadal pod místokrálovství Nové Španělsko. Po získání nezávislosti na Španělsku tvořily krátce součást prvního mexického císařství a následně mezi roky 1823 a 1838 společně Federativní středoamerickou republiku. Na rozdíl od těchto 5 států Panama spadala v minulosti pod Kolumbii a Belize (pod názvem Britský Honduras) bylo britskou kolonií.
Ekonomické a politické definování Střední Ameriky ukazuje více pohledů dělení. Současná mezistátní spolupráce mezi 7 středoamerickými státy je nejvíce zřetelná vzájemnou spoluprací v organizaci Středoamerický integrační systém (španělsky Sistema de la Integración Centroamericana, zkratka SICA). I př es svoje členství v této mezistátní organizaci má Panama silné vazby na jihoamerické státy a Belize upřednostňuje svoji spolupráci v rámci Karibského společenství (CARICOM) namísto SICA. Naopak karibský ostrovní stát Dominikánská republika, který geograficky do středoamerického regionu nespadá, ale je historicky, jazykově a kulturně blízký středoamerickým státům, je aktivní členský stát SICA.

Obyvatelstvo

Lidské osídlení Střední Ameriky je velmi nerovnoměrné. Obecně se dá říci, že většina obyvatel žije při pacifickém pobřeží, zatímco úmoří Karibiku je relativně řídce obydlené. Tuto skutečnost lze podložit např. tím, že státy Belize (při Karibském moři) a Salvador (pacifické pobřeží) mají přibližně stejnou rozlohu, přesto má Salvador zhruba 30x vyšší počet obyvatel.
Nejrozšířenější etnikum ve Střední Americe jsou mesticové (míšenci bělochů a původních amerických obyvatel) - tato skupina představuje zhruba 66% veškeré středoamerické populace.Nejvyšší procentuální zastoupení mají mesticové v Salvadoru a Hondurasu (cca 90% tamních populací). Druhou nejvýznamnější skupinou jsou domorodí Indiáni, kteří žijí především na území Guatemaly a Belize (zhruba 16,5% středoamerické populace). Běloši představují 14,5% veškeré populace (rozšíření především v Kostarice). Černoši a mulati reprezentují zhruba jen 2% celkové středoamerické populace.

     UNESCO památky

      Na seznamu světového dědictví UNESCO figuruje 17 středoamerických lokalit. 9 z nich má charakter přírodního dědictví, 7 kulturního dědictví a 1 lokalita je smíšená - jak kulturní, tak přírodní       dědictví. Památky kulturního dědictví pochází z předkolumbovského období i z období španělské koloniální nadvlády.