Zatímco jsme v měsíci září nahlédli do pohádek Boženy Němcové, říjen patřil pohádkám autorským. Stále jsme se však vraceli i ke klasické tvorbě pro děti. Poznali jste podle 1. části úvodního rýmu, o kterého autora jsme se zajímali? Pokud jsme vám připomněli tvorbu Karla Jaromíra Erbena, je to správně.
Každý z nás zná alespoň jednu z jeho pohádek: Hrnečku vař, Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda nebo Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Patří ke klenotům české pohádkové tvorby.
Žáci si vyhledali životopis autora, nahlédli do jeho knih, vypsali z nich názvy jednotlivých pohádek. Děti, které rády malují, neopomněly nakreslit pěkné ilustrace. Zdramatizovali jsme si společně pohádku Rozum a Štěstí. Ti odvážnější dokonce otevřeli známou autorovu sbírku básní s názvem Kytice. Básně vycházejí obsahově z lidových bájí, jsou oproti pohádkám více strašidelné. Ale ani ve skutečném životě nekončí vše šťastným koncem.
Naše snaha však měla šťastný konec. Získali jsme mnoho nových vědomostí, zdokonalili jsme se v opisu i kresbě, poznali jsme blíž dalšího významného autora.
Výstupem našeho projektu byl naučný plakát shrnující jeho tvorbu.
Některé úryvky básní K. J Erbena se nám vryly do paměti. Patří k nim například tato slova:

Je lépe v mylné naději sníti,
před sebou čirou temnotu,
nežli budoucnost odhaliti,
strašlivou poznati jistotu.

Tyto verše vzbuzují respekt, ale nemějte strach. Pokud budeme dobrými lidmi, naše budoucnost nebude rozhodně strašlivá.