Už několik týdnů trvá zimní období, které nám všem přináší spoustu radostí, ale i problémů. Co si o zimě myslí někteří žáci, si můžete přečíst v následujících slohových pracích.

Vládkyně Zima
Venku je bílo, mráz. Co za to může? Nebo se snad mám zeptat kdo?
Vědci říkají, že je to následek náklonu zemské osy, ale co když ne? Co když je to nějaká síla, kterou vědci nechtějí přiznat jen proto, že ji nemohou změřit nebo definovat. Co když je Zima mocná čarodějka, jež zbaví vlády podzim a zmocní se kralování nad Zemí.
A jak vypadá? Je krásná! Ze zamrzlých rybníků si dělá zrcadla, aby se na sebe mohla dívat. Je mocná! Kam ukáže svou ledovou rukou, tam se vše obarví na bílo. Umí také přinášet radost. To když se děti koulují a sjezdovky jsou plné lyžařů. Ale rozdává i smutek – třeba když se rodiče nevracejí z nákupů domů ke svým dětem, protože havarovali na zledovatělé vozovce.
A pro toto všechno bychom neměli brát zimu jen jako roční období spojené s lyžováním a koulováním, ale jako živel, který si zaslouží respekt.

Vládkyně Zima
Zima. Co nebo kdo je vlastně zima? Je to tajuplná kouzelnice zjevující se jen málokomu? Je to shon kolem Vánoc? Anebo sníh schovávající zeleň trávníků a barvy podzimu?
Ba ne. Je to něco úplně jiného. Zima je překrásné roční období, kdy příroda usíná dlouhým spánkem. Stromy se halí do jemných bílých závojů. Okapy střech se prohýbají pod tíhou křišťálových rampouchů a něžné sněhové vločky tančí ve větru vířivý křišťálový tanec. Hladiny rybníků a jezer pokryté průzračným ledem se pyšní svou krásou na zimním slunci. Na řekách, které ještě nestihl spoutat mráz, plují bílé labutě, jež snadno splynou s okolní zasněženou krajinou. Všechno vypadá jako z pohádky.
Zima je také čas zimních sportů. Na svazích kopců a na rybnících si užívají zimních radovánek nadšenci, kterým zima přinesla jen radosti, a žádné starosti.
A co vy? Máte rádi zimu?