O tom, že vyjmenovaná slova nejsou jen strašákem všech třeťáků, ale přinášejí také mnohá dobrodružství, jsme se přesvědčili ve slohové výchově v českém jazyce. Bojovým úkolem jednotlivců i dvojic bylo vytvořit příběh, který obsahoval co nejvíce vyjmenovaných slov po B. Žáci 3. B ukázali, že nejsou žádná „béčka“, ba naopak prokázali čest tomuto písmenu. Malí spisovatelé zapojili notnou dávku fantazie a bystrosti a zvěčnili tak neobyčejné příběhy. Jak se jim v prvních tvůrčích krůčcích dařilo, můžete posoudit sami.

Byla jedna šmoulinka a ta objevovala svět. Měla ráda maliny a jahody. Měla velký byt a tam bydlela se svým manželem. A měla Bůkurka. (Bůkurek byl něco jako pes). Měli krásné obyčeje – jako: na Den šmoulů zpívali koledy. Byla chytrá, protože objevila zmrzku s karamelem. Taky objevila záchod. Její manžel objevoval byliny. Byli obyvateli Šmoulendu. Zpívali tam písničku Nosa, nosa. Jejich byt byl jako pyramida z Ekipkti. Půda byla z písku a trávy. A jedli jahody a maliny z keřů.

Babička šla na nákup
Jednoho dne šla babička kouknout do ledničky, ale byla úplně prázdná. Šla na nákup a koupila si pět rohlíků. Druhého dne si šla koupit nějakou bylinu. Třetího dne si šla koupit krásný příbytek. Příbytek byl prázdný, proto koupila nábytek. Protože babička byla bystrá a všimla si, že nábytek je rozbitý. Šla ho opravit. Až nábytek opravili, tak v příbytku bydlela. Až do smrti.

Byl jednou jeden statek. A na tom statku byly kobylky a dobytek i děvčata. To mně připomíná jeden příběh, který se tu nedávno odehrál. Ta děvčata se nemohla dohodnout. A tak odjela každá do svého bytu, ale jedna měla málo nábytku. Druhá zase bydlela v Přibyslavi a tam se zase všichni hádali. Třetí neměla dobytek. Ale čtvrtá měla vše a i bratra, kterého bila. Ty tři holky šly k ní bydlet. Její maminka, no vlastně obyvatelka toho domu, řekla: “Ano“. Všechny se udobřily, ale vadilo jim tam, že byly usušené byliny a bidlo.

Byl jednou jeden sedlák a ten sedlák choval různý dobytek – krávy, ovce, prasata a spoustu dalšího dobytku. Už byl večer a sedlák šel do postele. Jak bylo ráno, sedlák se probudil a šel nakrmit dobytek. Bylo odpoledne a do jeho hospody, kterou koupil od dobyvatele z Přibyslavi, se nahrnulo spoustu lidí. Později tam přišla i bylinkářka, která měla spoustu bylin a ty byliny prodala sedlákovi na léčení nemoci. Bylinkářka mu to prodala, protože byl sedlák nemocný. Ale uběhl týden a sedlák už byl zdravý, jel do Přibyslavi a tam koupil koně. Sedlák pojmenoval koně Jurášek. Po chvíli Jurášek onemocněl. Jak na to sedlák přišel, musel zajet k bylinkářce pro různé byliny. Ale byliny Juráškovi nepomohly, a tak umřel. Po týdnu sedlák zase jel do Přibyslavi a tam si koupil kobylku, kterou pojmenoval Adélka. Kobylka Adélka byla moc poslušná a bystrá. Sedlák se chtěl odstěhovat do většího bytu. Sedlák to šel říct kobylce Adélce, která promluvila: "Sedláku, nechci se odstěhovat, je mi tu dobře." Sedlák se začal velice divit a řekl: “Adélko, ty umíš mluvit?“ Adélka odpověděla: “Ano, sedláku, umím mluvit. Sedláku, proč se musíme stěhovat?“ Sedlák odpověděl: “Proč nechceš?“ “Protože je mi tu dobře.“ “Fajn, nebudeme se stěhovat.“ Potom kobylka Adélka řekla: “Super“.

Žila, byla liška Bystrouška. Svůj příbytek měla uprostřed Začarovaného lesa. Její byt byl velmi útulný. Měla moderní a hezký nábytek. Ve svém bytě měla jenom byliny, protože byla přísný býložravec. Liška Bystrouška měla svoje obyčeje, například, že se jde podívat do města Přibyslavi.

Byla jednou jedna liška a ta se jmenovala Bystrouška. A ta liška měla takovou strašnou nemoc, proto ji nikdo neměl rád. Žila v Beskydech v podhradí jednoho zámku. Bystrouška vždy v noci chodila lovit, ale nechala to tam pro myslivce z hradu. A když ji jednou omylem zastřelili, na její počest jí tam postavili sochu.

Byli tři bratři a ti bratři bydlili v hezkém domě. Byli obyvateli Přibyslavi. Měli také bratrance, který měl malý příbytek a neměl tam moc nábytku. Ale hlavně neměl skoro žádné jídlo, jenom chleba. Tak mu bratři posílali dobytek, protože tam měl hodně místa pro kobyly, býky a tak dále. U bratrance byl obyčej chovat zvířata. Ale ten bratranec byl hodně bystrý. Když byli bratři nemocní, posílal jim bratranec léčivé byliny. Bratři bratrancovi poslali hodně peněz a tak teda bratranec si koupil hřebce. Když se dozvěděl, že princezna je uvězněna, hned ji šel zachránit. Ale když tam dojel, byl tam drak. Bratranec toho draka zabil. Když dojel s princeznou, král byl rád. Bratranec dostal princeznu za ženu a celé království a žili šťastně až do smrti.

Byla jednou v lesích liška Bystrouška. Měla pěkný příbytek. Byla obyvatelkou Černého lesa. Bystrouška jedla jenom byliny. Nejvíc jí chutnal černobýl a zlatobýl. Jednou nemohla najít černobýl a zlatobýl, ani jinou bylinu. Tak si zakousla kousek masa, aby udržela obyčej. Ale za hodinu se udělalo lišce Bystroušce špatně. Až došla k vodě a napila se jí. Za další hodinu už jí bylo dobře. Potom šla k sedlákovi a zakousla slepici.

O zuřícím býkovi
Ve Španělsku se pořádaly býčí zápasy. Krotitel měl opravdu pěkný byt. Ale neměl moc pěkný nábytek. Druhého dne musel jeden býk odjet autem do města Přibyslav. Byl strašně naštvaný, tak naštvaný, že utekl. Potkal babičku, jak nesla byliny. Říkala si, že si koupí druhý den příbytek. Býk se naštval a chtěl ji nabrat na rohy. Ale babička byla bystrá a zavolala cirkus. Chytili býka a zazvonil zvonec a pohádky je konec!

Byl jednou jeden pán a ten bydlil v jedné chatě. Měl obývací pokoj, starý nábytek a byl obyvatelem Přibyslavi. Jednou, když jel do města, tak se šel podívat na býčí zápas a pak šel do nábytkářských potřeb a na dobytčí trh. Potom jel domů. Když přijel domů, byl večer a tak šel spát.

Už byly Vánoce a náš byt byl tichý. Ale až večer byli všichni obyvatelé Přibyslavi tiší. Byl jsem hodně bystrý, abych viděl Ježíška. Náš byt byl nádherně vyzdobený a já hodně zvědavý. Až po večeři z našeho bytu bylo slyšet zvoneček. Pod stromečkem bylo tolik dárků a nejvíc pro mě. Například dobytek i s příbytkem! Pexeso s bylinami... A to jen pro mě!

Bylo, nebylo, byl jeden chudý obyvatel. Měl dobytek, kobylu a býka. Měl příbytek v oblasti Přibyslavi. Jednoho dne si koupil nový byt. Byl krásný, měl velmi mnoho nábytku a pár léčivých bylin. Pozdě obyčejně slavil Vánoce, zdobil stromek. Kolem protékala bystře tekoucí voda.